Já mám, kdo má? Noty

• seřadí vedle sebe několik karet s notami (celá, půlová, čtvrťová) a vytleská jejich délky (počet dob) 
• seřadí karty vzestupně podle jejich délky a výšky
• rozdělí karty podle různých parametrů (délky či výšky not)
• dle několika karet přepíše noty a pomlky z dolní části karet do pracovního listu s notovou osnovou
• vyskládá si několik karet s notami před sebe a zahraje na xylofon příslušnou melodii 
• z karet vyskládá různé kombinace not a pomlk pro různé takty a přepíše do notové osnovy 
• vypočítá hudební příklady: vybere několik karet s notami a pomlkami (celá, půlová a čtvrťová) a sečte / odečte počty dob na nich uvedených uvedených not či pomlk
• napíše akord dur a mol k dané notě (zdatnější)
• zazpívá notu (odhadne zpěvem výšku noty), u klavíru porovná, zda se trefil

Aktivity pro skupinu:

• • Pohyblivé řady: Dvě řady hráčů stojí proti sobě. Každý má svou kartu, jejíž délku noty či pomlky zná (horní obrázek). Hráči proti sobě si navzájem ukáží své karty. Spočítají délku noty či pomlky protivníka a porovnají s hodnotou na své kartě. Kdo má vyšší číslo, vyskočí, kdo má nižší číslo, provede dřep. Pokud mají shodnou délku, zůstanou oba stát. Poté se řady o jedno místo posunou a přebývající hráč přejde na začátek řady. 
  • Domečky: Karty s konkrétními charakteristikami, například délka noty (4 doby, 2 doby, 1 doba, 0,5 doby) či výška noty (c1-c2), rozmístěte do prostoru. Každý má jednu (či více) hrací kartu a hledá její domeček podle příslušné charakteristiky.
  • Tichá pošta: Skupinu rozdělte na dvě řady. Prvnímu v řadě učitel ukáže kartu s hudebním symbolem. Hráč ho šeptem sdělí dalšímu, ten dalšímu, až slova doputují k poslednímu v řadě, který půjde ke stolu a mezi kartami vybere kartu s odpovídajícím symbolem.
  • Bingo: Na stůl rozložte 15 karet s notami obrázkem nahoru. Každý dostane prázdnou kartu pro hru bingo (3x3), do které si opíše 9 různých not dle vlastního výběru z karet rozložených na stole. Karty se otočí obrázky dolů a přijde na řadu losování. Učitel obrázky neukazuje, ale pojmenovává. Děti škrtají postupně příslušné noty či pomlky. Vítězí ten, kdo má první vyplněný sloupec, řadu nebo uhlopříčku. 
  • Elektřina: Skupinu rozdělte na poloviny a děti si sednou do řady zády k sobě. V řadě se drží za ruce. Učitel prvním ukazuje karty se symboly a pojmenovává je slovně. Odkryje např. notu osminovou a říká “nota půlová”. Ve chvíli, kdy symbol pojmenuje správně, musí hráč stisknout sousedovu ruku. Stisk dojde až na konec řady a poslední se přihlásí, že k němu elektřina došla. Dojde ke stolu najít shodnou kartu. Sedne si pak na začátek řady.
  • Plácačka: Děti se rozdělí na dvě skupiny. Učitel rozloží karty se symboly na stole a pozve k němu vždy dva protihráče, kteří obdrží plácačku na mouchy. Učitel vysloví název noty či pomlky a kdo první plácne shodnou kartu, dostává pro svou skupinu bod. Hráči se po každém kole vymění. 
  • Notový diktát: Dvojice obdrží sadu karet. Jeden z dvojice si vyskládá karty vedle sebe a nadiktuje je druhému. Ten jej zapíše do notové osnovy a zahraje na xylofon spoluhráči. Po úspěšném splnění si role vymění.
  • Hudební příklady: Jeden z dvojice obdrží několik karet s notami a pomlkami (celé, půlové, čtvrťové) a sestaví z nich příklad na sčítání a odčítání. Druhý z dvojice je vypočítá. 
  • Pohybovka: Karty jsou rozprostřeny po místnosti. Učitel hraje na klavír jednoduchou melodii. Hráči chodí a prohlíží si jednotlivé karty. Když přestane hrát, řekne konkrétní notu, která se hledá. Kdo kartu najde, nechává si ji.