Já mám, kdo má? Hudební příklady- mírně poškozené

Jen jednou hrou to však nekončí - podívejte se níže do popisu. Díky přiloženému letáku můžete využít karty i jednotlivec doma se svými blízkými. Rodič, který není vždy propojujícím článkem mezi ZUŠ a budoucím virtuozem, tak může najít se svým malým hráčem řeč skrz společnou hru.

Hru využijí žáci i učitelé 3. ročníku, kdy se prohlubuje učivo hudební výchovy a nauky. Využitelnost je také v ZUŠ.

Pevnější zasouvací krabička. Tato se však nahoře rozlepuje.

Co se děti naučí:

• poznat délku not a pomlk.

Aktivity pro jednotlivce

• vytvoří náhodné dvojice a porovná výsledky mezi sebou
• vybere náhodně několik karet a seřadí karty vzestupně či sestupně podle výsledků příkladů
• vytvoří trojice se stejným výsledkem tak, že vybere z každého balíčku vždy jeden příklad - bude mí tedy trojice, jejichž výsledek bude 4 doby, ale jeden příklad bude na sčítání, jeden na odčítání a jeden na kombinaci

Aktivity pro skupinu:

• Hledám kartu: Děti reagují na pokyny zadavatele. Příklad zadání: „Hledám kartu, jejíž příklad má výsledek 4 doby?.“ 
• Vyvolávaná: Jeden je hlasatel, který dává úkol, ostatní sledují na kartě výsledky svých příkladů. Hlasatel vyzve hráče například takto: „Kdo má výsledek na kartě shodný s počtem tří čtvrťových not, udělá dřep.“ Kdo má 3 doby, provede činnost. Z těchto vybírá hlasatel svého nástupce.
• Větší bere: Karty rozdělíme na hromádky podle počtu hráčů. Hráči otočí karty z hromádky a vypočítají příklad. Kdo má vyšší počet dob, bere všechny vyložené karty a uloží si je dospod své hromádky. Vyhrává hráč s nejvyšším počtem karet.
• Plácačka: Děti se rozdělí na dvě skupiny. Učitel rozloží karty s příklady na stole a pozve k němu vždy dva protihráče, kteří obdrží plácačku na mouchy. Učitel řekne počet dob. Kdo první plácne kartu, jejíž výsledek příkladu odpovídá zadanému počtu dob, dostává pro svou skupinu bod. Hráči se po každém kole vymění.  
• Domečky: Karty s konkrétními charakteristikami (počtem dob) rozmístěte do prostoru. Každý má jednu (či více) hrací kartu a hledá její domeček podle příslušné charakteristiky. 
• Tichá pošta: Třídu rozdělíme na dvě řady. Prvnímu v řadě učitel ukáže kartu s příkladem. Hráč pošeptá výsledek dalšímu, ten dalšímu, až slova doputují k poslednímu v řadě, který půjde ke stolu a mezi kartami vybere kartu s odpovídajícím výsledkem.
• Najdi parťáky: Rozdejte karty jednoho balíčku mezi hráče (celkem 16 karet). Hráči vypočítají své příklady a hledají mezi ostatními někoho se stejným výsledkem. Cílem je najít parťáky a vytvořit trojice.
• Elektřina:  Skupinu rozdělte na poloviny a děti si sednou do řady zády k sobě. V řadě se drží za ruce. Učitel prvním ukazuje karty s příkladem a říká k tomu určitý počet dob. Odkryje např. čtvrťová nota + čtvrťová pomlka a říká “3 doby”. Ve chvíli, kdy řekne správný výsledek, musí hráč stisknout sousedovu ruku. Stisk dojde až na konec řady a poslední se přihlásí, že k němu elektřina došla. Dojde ke stolu najít shodnou kartu. Sedne si pak na začátek řady.
• Cvičíme: Každý hráč má svou kartu. Hráči chodí po třídě a náhodně vytvářejí dvojice. V dané dvojici vždy porovnají své karty, kdo má vyšší výsledku svého příkladu, vzpaží, kdo nižší, udělá dřep. Poté si karty vymění a pokračují v hledání někoho dalšího do dvojice. 
• Přihořívá: Hry se účastní celý kolektiv. Jedno z dětí jde za dveře, učitel zatím schová kartu a zadá třídě píseň, kterou zpívá. Když se hráč ke kartě přibližuje, třída zpívá hlasitěji. Když se naopak vzdaluje, zpěv zeslabuje. Po nálezu karty žák vypočítá příslušný příklad.